Dneska jsem měl tu čest účastnit se Jarního shromáždění účastníků tábornické akce ve VVP Libavá, jak se oficiálně a tak nějak vznešeně nazývá sraz v hospodě, projednání vojenské otázky atd. Ale o tom až později.
Vyzvedávají mě o čtvrt na osm (nechutně brzy). O cestě se nemá cenu zmiňovat, trasa Přerov-Olomouc-Šternberk-Libavá, místy serpentiny jako v Alpách... Dorážíme na čas, vedoucí mě zasvěcují do tajů pozdravů (pozdrav "nazdar", Přema je to velké chlupaté apod.), vstupujeme do hospody. Zde chvíli čekáme a může se začít. Na úvod mluví skautík Jirka, téměř ihned ale předává slovo podplukovníkovi (pokud se nepletu) sedícímu vedle, který trochu kostrbatě začíná okecávat, jak se to vlastně má ohledně vojáků, lesáků, skautů, přírody, kanců, rysů, zmijí...
Přichází další voják, zřejmě nadřízený, který je uveden jako voják nasazený v Afghánistánu. Líčí nám, jak spolupráce skautů a lesáků je na dobré úrovni, jak se skauty nikdy neměli problém a podobně (no jo, ale my jsme TOMíci :D). Skauti (myšleno samozřejmě obecně jako táborníci) jsou pořádní, bordel po sobě nenechávají, neničí atd. Líčena nám je příroda, že prý je velmi pěkná, na území žijí hadi (i zmije), rysi, medvědi ani vlci ale ne. Zato kanci.
Přechází se k důležitější položce, a to k vojákům. Nemáme prý vstupovat do dopadových ploch (to by mě nenapadlo...horší je, že v mapce je jako dopadové místo vyznačeno parkoviště, vesnice...) a je nám také řečeno, že letos proběhne velký přesun vojsk na Libavé. Supr, máme o zábavu postaráno :). V minulých letech jsem se setkal z dělostřeleckými výbuchy v dáli, stíhačkou nad hlavou kopírující terén apod., letos bude taky zábava. Na otázku jak je to s návštěvními dny a odjezdy dětí z tábořiště před ukončením tábora je řečeno něco v tom smyslu, že budou tolerovat trasu hranice-tábor (tzn. nejkratší cesta) bez povolení. Jsme zaskočeni, vždycky s tím byl problém a teď nic? Bylo však důrazně řečeno a vymezeno pohybování osob jen na nejkratší trajektorii, takže průjezd přes celý VVP, jak to někteří dělali, nebude tolerován. Což je pochopitelné vzhledem k historkám, které nám říkali, a to např. o dědovi, který si vyšel na hřiby v dopadové ploše a pak mával šátkem, ať nestřílí.
Zvláště důrazně varovali před vstupem do dopadových a cílových ploch, a byli jsme také obeznámeni se stavem armády. Dříve se používala samoodpalovací munice (pokud nenarazí, sama se odpálí) a na hranicích stáli vojáci, dnes se praktikuje munice normální (peníze...) a musí dávat na přístupové cesty cedule (lidi...)
Po odchodu dvou přítomných vojáků se ujímá slova Jirka, mluví celkem rozumně, hlavně NEMÁME odpadovku (odpadová jáma - nepovolená, přesto používaná věc na vyhazování přírodních odpadů)- mluvil "mezi námi" - odpadovku kopat daleko od tábora, aby nebyla vidět...
Potom jsme se jeli podívat na tábořiště, s nelibostí jsme zjistili, že buď orkán Kyrill, nebo skauti tábořící po nás (jestli to byli oni, tak si je najdu) zičili keře, které zakrývaly ukryté kozy a kůly na kuchyň a keř vhodně umístěn mezi vodou a loukou. A ještě jedna věc tam zůstala - přepravka plná bordelu, kterou tam Kyrill určitě nenechal (a voda to taky nepřinesla).
Nafoceno a možem jet dom (ještě se mi stalo takové malé faux pas, když jsem nepoznal olši :D). Bereme to přes Hranice, Vítonice (to je taková malá prdel s malým potokem a žije tam někdo, koho vůbec neznám :D), Bystřici, Chvalčov (na oběd) a vysazují mě (ne, strom nejsem!) šzpátky v Hulíně...
Proč to ale vůbec píšu???
Saturday, 12 May 2007
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment