Ocasárna dne a MS 2007 (už slyším vaše "už zase?")

Pro dnešek jsem vybral článek z blogu o českém hokeji. Ocasárna je celý článek, takže citace k mému objasnění (objasnění mého postoje) budou jen sporadicky, aspoň myslím :).

Tak. MS 2007, hodně diskutované téma. Po výkonech z prvních dvou zápasů, vyhraných vysokým rozdílem, a vydřeném vítězství nad USA, přišla zdrcující rána v podobě prohry s Německem. Nikdo to ale nebral moc vážně, naopak, většinou se o této prohře mluvilo jako o pozitivu. Následně jsme ale prohráli se Slováky, což nám značně zkomplikovalo situaci pro postup do čtvrtfinále. Rozhodující mač s Kanadou jsme uhráli na remízu (v základní hrací době), poté jsme dostali gól, který už nám ale nebránil těšit se na čtvrtfinále.

Jako poslední postupující jsme narazili na nejsilnějšího soupeře z druhé osmifinálové skupiny, na Rusy. Ti, nabuzeni domácím prostředím, chtěli vyhrát tento turnaj (což se jim nepovedlo, jak se později dovíme). Prognózy byly jasné - Češi můžou jenom překvapit. Přesto jsme věřili, že se na nás hokejové štěstí usměje. Rusy s hvězdami jako Ovečkin či Malkin jsme už dokázali porazit, sic s notnou dávkou štěstí, ale přesto (tuším že v Turíně 2006, pokud si dobře vzpomínám).

Teď už víme, jak vše dopadlo. Prohráli jsme s Rusy 4:0, turnaj vyhráli Kanaďané. Národ, zhýčkaný posledními úspěchy jako OH Turín 2006 či množství vyhraných MS neunesl tak brzkou porážku a začal hledat viníka neúspěchu. Trenér, hráči, svaz, extraliga, všechno se přetřásalo a zmítalo pod náporem štvanců. Já to však vidím trošku jinak.

Trenér Alois Hadamczik. Snad nejdiskutovanější téma, nejčastěji označován jako viník propadáku. Dle mého mínění to sice není trenér, který by byl opravdovou legendou, na druhou stranu, je velmi lehké obviňovat trenéra. V zájmu objektivnosti musím konstatovat, že při loňských MS mě dost namíchl kvůli neustálému prohazování řad a sestavy. Letos dle mého však nepochybil, mužstvo vybral z dostupných zdrojů, moc nemíchal sestavy... Zde bych problém neviděl.

Hráči. A zas to samé dokola - mladí, nezkušení, slabí, špatní... K některým se taktéž vyjádřím:
1. Židlický. V minulých letech se o něm hovořilo jako o nejlepším obránci (já jím považuji Kaberleho, jen tak mimochodem), letos mě vyloženě zklamal. Jeho střely od modré, opěvované Kyselou, byly příliš snadno čitelné. Nepřinášel nic nového, v podstatě jen střílel do chumlu, který to očekával. Bohužel, letos dle mého nejslabší článek.
2. Čajánek. Moc moc dobrý hráč. Co ten předváděl... Spolu s Hubáčkem a Irglem tvořili tu nejpohlednější ofenzívu našeho mančaftu. Vymýšleli, kombinovali, stříleli...jejich útok byl famózní. Škoda, že byl třetí.
3. Výborný. Šikovný hráč, dlouho uplatňuje svůj talent. Umí projít za modrou čáru, podrží puk, nahraje přesně. Spolu s ním bych vyzdvihl Marka.
4. Hlinka. Taktéž. Jeho pohrávání si s ruskou obranou bylo ukázkové, podržel puk dostatečně dlouho na to, aby poté mohl přesně přihrát. Jeho kličky...no paráda.
5. Balaštík. Mnozí by ho tam nejradši neviděli. Bohužel, na MS ani letos nezazářil, přesto bych ho neodsuzoval. Udělal kus práce,, lozil před branku...
6. Bednář. No...moc se mi jeho sólování nelíbilo, ale zase uměl přejít střední pásmo. Přesto se mi to zdálo takové kostrbaté a na můj vkus málo nahrával.
7. Čechmánek. Labil odvedl kus práce, nic se mu nemůže vyčítat.

Ťukám si na čelo, když slyším idioty, co říkají, že jsme to úplně projeli. Ti se asi dívali na jiný zápas, já viděl totiž nádherný hokej s vypuštěným koncem. První dvě třetiny byly vyrovnané a dát ten jeden gól, kdo ví, co by se dělo. V první třetině jsme byli trošku zaskočení a Rusové si u nás dělali, co chtěli, přesto nezvýšili na markantní rozdíl. Po otrkání jsme začali napadat, začal to být hokej otevřený na obě strany a kdyby nebyl hokejový bůh komunista, musel by nám ten gól přiřknout :). Měli jsme šance, Rusové měli šance, krásná podívaná. Třetí třetina byla vypuštěná, síly došly a ono už bylo v podstatě jedno, jestli prohrajeme 0:1 či 0:4. Přesto to byl krásný zápas s infarktovými okamžiky, neuvěřitelnými šancemi, skvělými zákroky. Hokej jak má být a myslím, že není ostuda, že jsme prohráli s tak dobrým soupeřem (který v normální hrací době v Moskvě neprohrál x desítek let).

Prohráli jsme prostě s lepším soupeřem. Už je to tak, noc to nezmění. Jen dutohlavové bažící po cizí krvi potřebují za neúspěch někoho vinit, na někoho to shodit. Normální člověk výkyvy chápe, uvědomuje si, že ne vždy se dá vyhrát a že i ti hokejsti stárnou. Ale to jsem odbočil. Holt se jednou nezadařilo. Tupouni to ale nepochopí a chtějí jen úspěchy. Pokud jsou úspěchy, všechno je v pořádku, pokud ne, začnou nadávat...

P.S. Já nechci na Vlastimila Marka jen nadávat. Opravdu ne. Jen mi přijdou myšlenky o spasení světa neslučitelné s realitou. Naopak jeho nový článek je realistický až moc...bohužel... Já nekritizuji ze setrvačnosti, ddovedu ocenit dobrý článek jako výše uvedený, jen raději vnímám realitu než vzletné myšlenky.