Trochu nám to tu upadá, co, děti. Ale proč psát, když není co. Komentovat neumím, a nalejme si čistého vína - dyť to vůbec nikoho nezajímá, co já píšu! No ale když už jsem si to tu založil...
Takže očekávejte tu jednu povídku. Možná zítra, možná za týden, uvidím, kdy ji dopíšu.
A jinak nevím co bych měl psát...
Jo. Zjistil jsem, že opravdu nemůžu poslouchat hudbu u počítače. Nezvládnu dvě věci naráz. Buď jen poslouchám, a pak nic nedělám, nebo jen dělám, a vůbec neposlouchám. Někdy se může zdát, že dělám obojí, ale to jen přeskakuji od poslouchání k dělání a zpět k poslouchání a zas k dělání až mi z toho hrabe, nebo dělám a z hudby nic nemám. Těším se, až dojde mp3ka, kterou koupil bratříček spolu s notebookem (stejně mu závidím...přeci jen, mám proč), abych si mohl hudbu vychutnat i mimo počítač...sice ne třeba Šostakoviče ve flacu, ale co. Lehnout si, jen poslouchat...mmmm....
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment