Jednou, bylo to o jeho jednadvacátých narozeninách, mi jeden z mých tří adoptivních synů, který se právě chystal s Mírovými sbory do amazonského deštného pralesa, zničehonic řekl: Víš - nikdy jsi mě neobejmul.
Tak jsem ho obejmul. Objali jsme se navzájem. Bylo to moc příjemné. Bylo to, jako válet se na koberci s německou dogou, kterou jsme kdysi měli.
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment