Co se děje

Věková hranice byla posunuta z patnácti na čtrnáct let. Ministr spravedlnosti tento krok obhajuje tím, že dnes mají mladí lidé čtrnáct let dřív než před lety.
Britská pošta uvede na trh novou službu pro své zákazníky. Nový druh přepravy zásilek však bude omezen povětrnostními podmínkami.
Irsko se těší na znovuuvedení orlích drápků do své kuchyně. Budou se podávat s kávou či whiskey za jednotnou cenu padesáti Eur. Zásluhu na tom má Arginmax.
Mezinárodní červený kříž připustil chybu ve vydání pasů nacistickým pohlavárům a dopomoci tak k jejich útěku. Podle pamětníků se Eichmann rozloučil se slovy Buenos Aires, tam já taky jdu.
Po tragédii s pádem vrtulníku v Afghánistánu vyšlo najevo, že helikoptéry řídí lidé. Zda je také důvod, proč se řítí, není znám. Odborníci na tuto problematiku volají po výměně lidských pilotů za vycvičené lemury.
Mafie zasáhla i v Indii. Je to tam prý teď žrádlo.

Těstovinový salát - můj dnešní oběd

Ingredience:
- Těstoviny
- surimi tyčinky (takový ten červeno-bílý rybí odpad)
- rajče
- hlávkový salát (já použil kadeřavý)
- bazalka, sůl, tymián

Došel jsem domů a tam nikdo, no a já měl hlad, tak se podíval do mražáku a našel tam surimi tyčinky. Možná to je rybí odpad s chemií, mně to ale nevadí. Posloužily mi výborně. Nakrájel jsem je na třetinky, prudce je osmahl, mezitím dal vařit těstoviny. To obyčejně dělávám tak, že vodu uvařím v rychlovarné konvici a pak ji vroucí přeleji to hrnce s těstovinami, který nechám chvíli na ohni.

Opražené surimi tyčinky jsem dal do mísy, kam za chvíli poputovaly velmi, velmi dobře omyté (ovšem ani to nepomohlo, asi třikrát jsem ucítil zrnka písku mezi zuby) kousky salátu a nakrájené rajče. Hodil jsem tam i uvařené těstoviny. Nakonec jsem skočil pro čerstvo bazalku na zahradu, kterou jsem rozmašíroval na malinké kousky, zalil trochou olivového oleje, přidal, bohužel usušený, tymián, trochu soli. Pak už jen sebral vidličku :) . Oběd asi za půl hodiny.

Objev

Zjistil jsem, že někteří intelektuálové a pseudointelektuálové jsou aspoň co se týče hudby intolerantní a arogantně sebestředná hovada :).

Nezvládám

Cože nezvládám? Nápor komentářů :). A mluvím zvláště k vám dvěma - proč jste herdek líné napsat jednu větu? Je to škoda...a taky stereotyp...nula, nula, nula, nula nula nula nula...

Zvláštní sny

Dnes jsem měl divnou noc. Zdály se mi sny, které si pamatuju, a byly hodně divné. Navíc nevím, kdy jsem usnul (ani v řádech hodin) a od 4:46 jsem se probouzel co deset minut. Vstal jsem v neuvěřitelných 6:36 (moc brzo na víkend).

Jednou se mi zdálo o tom, že je v pokoji potkan. Vyběhl odněkud, já se strašně lekl a pak zalezl pod klavír a tam začal skákat. Měl jsem chuť mu udělat cosi nepěkného, už si nevzpomínám co...pak jsem se probudil.

Zdálo se mi o tom, že mi kdosi (přesně si nevzpomínám, tuším že bratr) vyrazl přední zuby tak, že jsem tam měl díru. Samo o sobě to bylo hrozné, nejvíc mě ale dorazilo, že to mámu nijak nebralo, prostě jsem měl vyražené přední zuby a co. Pak jsem se probudil.

Zdálo se mi ještě něco, určitě, jen si to nepamatuju či si nemůžu momentálně vzpomenout. Když, tak doplním.

Nový hudební objev

V českém hiphopu se vymezila nová scéna, a to roudnická rapová v podobě Ice a Čéry. Na debutový počit nás upozornil p. Tvrdý (tetraFejla, amazing_k), a musím říct, nic takového jsem ještě neslyšel.

V textu těchto představitelů české rapové budoucnosti můžeme objevovat jak staré směry, tak i nové, to vše protkáno naprosto unikátním a nevšedním způsobem. Z jejich postoje můžeme vyčíst pohrdání nad kopírováním známých hiphoperů. Jejich přístup stojí na vyšlapávání si nových cestiček v poli šoubysnysu, přesto však nestojí uměle a bezpředmětně stranou svých příbuzných, jejich společný znak je například nelibost k příslušníkům pořádkových sil (např. fízle, fízle, zastřelím tě fízle). Jako jejich předchůdci, i oni se museli propracovat ode dna k těmto výšinám. Podobně jako stejně úspěšní i oni jsou pronásledováni fanynkami (pro naše fanynky jsme něco jako bozi). Vskutku skuteční profesionálové se ale s nadměrnou popularitou sžívají dobře.

Ze záběrů si lze o životě v Roudnici nad Labem udělat přesvědčivý obrázek. Policejní stát si vydržuje neúměrně policistů. Život je tvrdý, války gangů jsou na denním pořádku, proto je nutný dobrý trénink, jehož svědky například jsme. Situaci jako v ghettu navíc podkresluje věta máme tady luxusní vozy, což vystihuje majetkové rozdíly mezi chudými a bohatými.

Věřím, že se tito mladí umělci prosadí, jejich přístup je naprosto originální a neotřelý, nevidím tedy důvod, proč by jednou nemohli stát po boku takových es jako Eminem či Tupac.

Stripy

Adam @ home




BC




Calvin and Hobbles


Garfield

Večerní (ranní) úvaha

Anonymous said...

LOL nesnaz se ty kloucku v 16ti delat glosatora, moc ti to nejde. Tvoje prispevky jsou debilni.

Moc pěkný komentář, jen co je pravda. Nevím odkud přišel, ale nezapře, že je z Česka. Hodí se i odkaz na tento povedený článek, myslím, že se sem hodí. Ale mně to nedá, abych se k tomu nevyjádřil.

Příspěvek obsahuje souvětí a větu jednoduchou. Souvětí je tvořeno větou hlavní a vedlejší větou příčinnou. Jeho obsahem je rada či doporučení autorivi, aby se zdržel čehosi, čemu se říká glosování, což jako příbuzné slovo ke slovu glosa znamená v přeneseném slova smyslu krátký komentář fejetonistického rázu. Glosátor je pak autor stručných výkladů nebo komentátor. Druhá věta obsahuje podmět vyjadřující hodnotu článku jako velmi tristní, kulantně řečeno.

Jako každý člověk uvědomující si hodnotu sebe sama bych se měl ohradit, a to bych mohl udělat několikero způsoby, třeba ve stylu původního komentátora (sám seš debil, vole). Já bych ale rozebral jinou věc.

Pokud předpokládáme, že mé články nejsou debilní, uvedený komentátor je pak typický příklad komentátora v Česku (viz odkaz výše), který pod záštitou anonymity urazí a myslí si, jaký není king. Nic zábavného ani povznášejícího, takových je spousty.

Pokud ale předpokládáme existenci pouhého dilematu, musíme dospět i k podmínce, že mé články debilní jsou. Pokud ale vycházíme ze svobodného rozhodnutí každého jednotlivce činit tak, aby neomezoval ostatní, blogger, i když píše debilně, může psát. Ale komentátor tohle nemusí číst. Bohužel, komentátor je idiot, protože tohle čte a nadřazenecky vulgarizuje své výroky. Komentátor není obeznámen s fakty, to, co jsem napsal, byl můj pohled na věc, nikomu jsem ho nenutil a nikoho jsem nenutil to číst. Komentátor je idiot, protože i kdyby byly mé články debilní, inteligentní člověk napíše věcnou kritiku slušně nebo nenapíše nic. Komentátor je idiot, protože i když jsou mé články debilní, on sám je debilní více. Platí zde chování, jaké jsem uvedl u bodu 1 (podmínka nedebilnosti mých článků). Komentátor je...

P.S. Já nechci na Vlastimila Marka jen nadávat, to vůbec ne, jen mi prostě přijdou myšlenky o spasení světa absurdní a neslučitelné s realitou. Jeho nový článek je však hodně dobrý a, bohužel, pravdivý. Já nekritizuji ze setrvačnosti, dovedu ocenit článek jako je výše uvedený. Jenom vnímám realitu trošku střízlivěji na to, abych mohl věřit v zázraky.

Smutná pravda

Krásný obrázek toto. Na povrchu se člověk zasměje, pak ale musí přemýšlet, proč je český národ obecně takový...

Ocasárna dne a MS 2007 (už slyším vaše "už zase?")

Pro dnešek jsem vybral článek z blogu o českém hokeji. Ocasárna je celý článek, takže citace k mému objasnění (objasnění mého postoje) budou jen sporadicky, aspoň myslím :).

Tak. MS 2007, hodně diskutované téma. Po výkonech z prvních dvou zápasů, vyhraných vysokým rozdílem, a vydřeném vítězství nad USA, přišla zdrcující rána v podobě prohry s Německem. Nikdo to ale nebral moc vážně, naopak, většinou se o této prohře mluvilo jako o pozitivu. Následně jsme ale prohráli se Slováky, což nám značně zkomplikovalo situaci pro postup do čtvrtfinále. Rozhodující mač s Kanadou jsme uhráli na remízu (v základní hrací době), poté jsme dostali gól, který už nám ale nebránil těšit se na čtvrtfinále.

Jako poslední postupující jsme narazili na nejsilnějšího soupeře z druhé osmifinálové skupiny, na Rusy. Ti, nabuzeni domácím prostředím, chtěli vyhrát tento turnaj (což se jim nepovedlo, jak se později dovíme). Prognózy byly jasné - Češi můžou jenom překvapit. Přesto jsme věřili, že se na nás hokejové štěstí usměje. Rusy s hvězdami jako Ovečkin či Malkin jsme už dokázali porazit, sic s notnou dávkou štěstí, ale přesto (tuším že v Turíně 2006, pokud si dobře vzpomínám).

Teď už víme, jak vše dopadlo. Prohráli jsme s Rusy 4:0, turnaj vyhráli Kanaďané. Národ, zhýčkaný posledními úspěchy jako OH Turín 2006 či množství vyhraných MS neunesl tak brzkou porážku a začal hledat viníka neúspěchu. Trenér, hráči, svaz, extraliga, všechno se přetřásalo a zmítalo pod náporem štvanců. Já to však vidím trošku jinak.

Trenér Alois Hadamczik. Snad nejdiskutovanější téma, nejčastěji označován jako viník propadáku. Dle mého mínění to sice není trenér, který by byl opravdovou legendou, na druhou stranu, je velmi lehké obviňovat trenéra. V zájmu objektivnosti musím konstatovat, že při loňských MS mě dost namíchl kvůli neustálému prohazování řad a sestavy. Letos dle mého však nepochybil, mužstvo vybral z dostupných zdrojů, moc nemíchal sestavy... Zde bych problém neviděl.

Hráči. A zas to samé dokola - mladí, nezkušení, slabí, špatní... K některým se taktéž vyjádřím:
1. Židlický. V minulých letech se o něm hovořilo jako o nejlepším obránci (já jím považuji Kaberleho, jen tak mimochodem), letos mě vyloženě zklamal. Jeho střely od modré, opěvované Kyselou, byly příliš snadno čitelné. Nepřinášel nic nového, v podstatě jen střílel do chumlu, který to očekával. Bohužel, letos dle mého nejslabší článek.
2. Čajánek. Moc moc dobrý hráč. Co ten předváděl... Spolu s Hubáčkem a Irglem tvořili tu nejpohlednější ofenzívu našeho mančaftu. Vymýšleli, kombinovali, stříleli...jejich útok byl famózní. Škoda, že byl třetí.
3. Výborný. Šikovný hráč, dlouho uplatňuje svůj talent. Umí projít za modrou čáru, podrží puk, nahraje přesně. Spolu s ním bych vyzdvihl Marka.
4. Hlinka. Taktéž. Jeho pohrávání si s ruskou obranou bylo ukázkové, podržel puk dostatečně dlouho na to, aby poté mohl přesně přihrát. Jeho kličky...no paráda.
5. Balaštík. Mnozí by ho tam nejradši neviděli. Bohužel, na MS ani letos nezazářil, přesto bych ho neodsuzoval. Udělal kus práce,, lozil před branku...
6. Bednář. No...moc se mi jeho sólování nelíbilo, ale zase uměl přejít střední pásmo. Přesto se mi to zdálo takové kostrbaté a na můj vkus málo nahrával.
7. Čechmánek. Labil odvedl kus práce, nic se mu nemůže vyčítat.

Ťukám si na čelo, když slyším idioty, co říkají, že jsme to úplně projeli. Ti se asi dívali na jiný zápas, já viděl totiž nádherný hokej s vypuštěným koncem. První dvě třetiny byly vyrovnané a dát ten jeden gól, kdo ví, co by se dělo. V první třetině jsme byli trošku zaskočení a Rusové si u nás dělali, co chtěli, přesto nezvýšili na markantní rozdíl. Po otrkání jsme začali napadat, začal to být hokej otevřený na obě strany a kdyby nebyl hokejový bůh komunista, musel by nám ten gól přiřknout :). Měli jsme šance, Rusové měli šance, krásná podívaná. Třetí třetina byla vypuštěná, síly došly a ono už bylo v podstatě jedno, jestli prohrajeme 0:1 či 0:4. Přesto to byl krásný zápas s infarktovými okamžiky, neuvěřitelnými šancemi, skvělými zákroky. Hokej jak má být a myslím, že není ostuda, že jsme prohráli s tak dobrým soupeřem (který v normální hrací době v Moskvě neprohrál x desítek let).

Prohráli jsme prostě s lepším soupeřem. Už je to tak, noc to nezmění. Jen dutohlavové bažící po cizí krvi potřebují za neúspěch někoho vinit, na někoho to shodit. Normální člověk výkyvy chápe, uvědomuje si, že ne vždy se dá vyhrát a že i ti hokejsti stárnou. Ale to jsem odbočil. Holt se jednou nezadařilo. Tupouni to ale nepochopí a chtějí jen úspěchy. Pokud jsou úspěchy, všechno je v pořádku, pokud ne, začnou nadávat...

P.S. Já nechci na Vlastimila Marka jen nadávat. Opravdu ne. Jen mi přijdou myšlenky o spasení světa neslučitelné s realitou. Naopak jeho nový článek je realistický až moc...bohužel... Já nekritizuji ze setrvačnosti, ddovedu ocenit dobrý článek jako výše uvedený, jen raději vnímám realitu než vzletné myšlenky.

ČSSD zase kope

Naši milí socani si nedají říct a zase kopou jako kohouti, ubozí kopálisti z Tottenhamu. Nyní se jedná o brožurku proti ODS. S ODS je třeba se vypořádat brožurkou, s ČSSD šibenicí. Hnusné odporné zrůdy, tihle socani. Demagogie, korupce, zatrašování, okrádání...je mi z toho zle.

Meruňkovo-dýňová buchta

Ingredience:
- 100 g tuku
- 120 g cukru
- 2 vejce
- asi 2 dl mléka
- 250 g mouky
- kypřicí prášek, špetka soli
- ovoce (v mém případě zavařenina meruněk a dýní)


Tuk jsem nechal v mikrovlnce rozpustit, vmíchal cukr a žloutky. Poté jsem přidal mléko (+ trochu zakysané smetany, alternativám se meze nekladou), mouku a řádně zamíchal. Těsto se zdálo ze začátku poněkud řídké, potom ale ztuhlo na optimální konzistenci. Ušlehal jsem sníh a spolu s kypřicím práškem, smíchaným s trochou mouky, jsem ho opatrně vmíchal do těsta. Vymazal jsem plech, nalil těsto, osázel meruňkami a rovnoměrně rozprostřel kostičky dýně (ovoce bylo samozřejmě předem okapané). Peklo se to dozlatova.

A, bohužel, nová ocasárna

A je jí pro změnu článek od Vladislava Marka Vytrvalost. Jako nejdebilnější část jsem vybral tuto:

Tibeťan „trénuje“ celé roky a v těch nejtěžších podmínkách nejen tělo, ale i pozitivní myšlení a umění soustředění mysli, jeho mozek a mysl a tělo jsou pak jaksi jiné, pozitivní, natrénované brát cokoliv se přihodí jako dar a privilegium naučit se a umět být každým okamžikem šťastný?

Není právě tohle řešením všech problémů světa (jak jej ostatně už roky nabízí Západu i dalajlama, ale nikdo ho zatím neposlouchá)? Neměli by se západní pedagogové učit od tibetských lamů, kteří z každého hyperaktivního kluka dokáží vychovat symbol soucitu a vnitřního klidu a míru (tedy dalajlamu)?

Jinak doporučuji přečíst, ocasárna je v podstatě celý článek. Ale teď bych zde rozvedl řádky psané výše.

Není právě tohle řešením všech problémů světa?
Není. Já jsem od přírody šílený optimista, raduji se z každé maličkosti (ovšem jak kdy) a nevidím důvod, proč by to mělo vést k řešení problémů. Problém nevyřeší dětská hravost a naivita, případně zhulení Jamajčani, co se také dovedou radovat.

... dokáží vychovat symbol soucitu a vnitřního klidu a míru (tedy dalajlamu)?
Dalajlamu? Já myslel, že dalajlama je reinkarnace Buddhy. Buddha se po smrti hostitele (zní to jako ze StarGate, ale moc lámaismu neholduji a nevím, jak se to jmenuje odborně) reinkarnuje do malého kluka, který je pak nalezen úředníky, kteří se vypraví ho hledat do celého Tibetu. Je velmi pečlivě vybírán. A tady se někdo snaží tvrdit, že průměrný Tibeťan=dalajlama.

Neměli by se západní pedagogové učit od tibetských lamů, kteří z každého hyperaktivního kluka dokáží vychovat symbol soucitu a vnitřního klidu a míru?

Všichni se budeme modlit v klášterech a nikdo nebude makat? Paráda.

Jsem veskrze ateista. Není to nic špatného či dobrého, je to prostě jen moje volba, stejně jako se jiní lidé rozhodli, že budou dobrovolně nosit jezdecké keprové kalhoty. A taky neignoruji realitu.

Ocasárna dne

Cituji z blogu Vlastimila Marka (DMS KMOTROVSTVI):

... protože nabízí celou řadu námětů a metod, které jsou právě dnes v centru pozornosti vědců na celém světě: mohou totiž spasit svět.

Dále je uvedeno cosi o spasení světa ještě jednou. Komu by se to nechtělo číst, stručně seznámím s problematikou: Někde v Indii se rozhodli vybudovat chrám a vyškolit mladé mnichy a můžete pomoct klasickou DMSkou, kterou využívají mnohé organizace Kuřetem začínaje a Člověkem v tísni konče. O to ale nejde. Zujala mě myšlenka, že DMSkou můžu pomoct ke spasení světa. A to bych prosím ohodnotil tímto velmi lichotivým titulem.

Autor předpokládá, že dostavbou chrámu a další reinkarnací Buddhy a podobně můžeme dojít k době, kdy svět bude mírumilovné místo, křesťan s muslimem si budou podávat ruce a plácat se po zádech a všichni budeme jako jedna velká rodina. Aspoň tak vnímám "spasení světa" já.

Miluju tyhle kecy. Jak všechno má svůj smysl, zlé se proti původci obrátí, něco je někde dáno tam nahoře a podobné kraviny. Pojďme spasit svět! Vychováme nového dalajlámu, všichni procitneme a bude nám dobře (tuším, že současný dalajláma je 13. reinkarnací. Proč se doposud děly ty hrůzy, když už mohl být svět spasen? Nebo je tenhle chrám něco extra?). Iránci zničí své rakety, KLDR ukončí svůj jaderný program a my budeme naladěni na "vyšší vlnu" a pochopíme vyšší cíl. Bože to je blbost.

Spasení světa. Tihle lidi pořád věří v nějakou vyšší moc a doufají, že za ně někdo bude furt něco dělat, až bude nejhůř a jak budou ti špatní potrestáni. Takovýmto bych vzkázal: Běžte do prdele, ano?

Nebo ještě líp. Leťte prosím do Iránu tamnímu vůdci se snažte vysvětlit, jak všechno bude dobré a přesvědčte ho o ustoupení od jaderného programu. My zatím postavíme radar a budem se modlit, ať tam ti nezmagoří úplně a fakt na nás něco nepošlou.

Opravdu dobrá stránka 2

Tentokrát se jí stala stránka s dvojsmyslnými doménami. U některých se člověk zasměje a hlavně někdy přemýšlí, co to ve skutečnosti má znamenat :).

Šostakovič Dmitrij

Tak jsem došel na to, že i ty torrenty mají něco do sebe. Dřívější zkušenost s nimi nebyla moc dobrá, no i když...naštvalo mě to, že po 69 % souboru o velikosti okolo 2 GB se to už nerozjelo. A od té doby jsem neměl potřebu stahovat něco přes torrenty. Včera jsem ale našel pěkný, Šostakovič, ve flacu, no nešlo odolat. A když brácha předtím nainstaloval Flash Get...no a ono se to opravdu stáhlo. Sice to přes noc nejelo, ale ráno jsem to dostahoval...a jsem spokojený. Tuplem proto, že od Šostakoviče je jedna z pro mě nejlíbivějších skladeb, Piano Trio no. 2, přesněji řečeno II. část :).

Musím stáhnout

Eminem - Slim Shady. Hnacím prvkem pro mě byla dnešní angličtina, ale již dlouhodoběji jsem uvažoval, že bych si něco od Eminema mohl stáhnout. Rap poslouchám čas od času, nejsem dogmatický zastánce jedné strany, abych poslouchal např. Vivaldiho a rap odsuzoval. A když se mi líbí oboje... A já tomu zas tolik nerozumím, abych jím pohrdal stejně jako naše třídní hip hop krjú, která jenom Vu Teng a Eminem saks...nebo že bych nebyl poser? :)

Troška skepse

Na 8848 metrů vysoký Mount Everest v pátek ráno vylezl i pražský primátor Pavel Bém, ten ale šel jinou, jižní trasou.

Tak o tomhle jsem se dozvěděl asi před deseti minutami a nedalo mi, abych si přečetl ostatní články. Hned při téhle citované větě mě napadlo, kdo mu to asi platí. Vlastní peníze, sponsoři ODS či se to bere jako "propagace Prahy" ? Ze zvědavosti jsem hledal a hledal, až jsem našel.

Z veřejných zdrojů nepoberu ani korunu, sám si zaplatím i zdravotní a sociální pojištění, což považuji za korektní. Není to o tom, že bych si nechtěl čerpat dovolenou, beru to jako něco automatického. Tak jako vloni jsem nevyčerpal řádnou dovolenou, tak ji nevyčerpám ani letos.

To se mi ulevilo. Pan primátor je dokonce natolik šlechetný, že si zaplatí i pojištění a nebude si čerpat dovolenou...já se snad kvůli tomu filantropovi rozpláču. On si dokonce ani loni nevyčerpal dovolenou! Pracovitějšího člověka aby pohledal. A korektnějšího, považuje za správné, aby si zaplatil pojištění... Nicméně na tom nebude s penězi asi tak špatně, když objíždí hory (např. Austrálie) a zlézá je jak kdyby polykal lentilky.

Můj vztah k Tibetu se pochopitelně nezmění. Jedinečná kultura, fantastičtí lidé, kteří si zaslouží svobodnou zemi.

Trošku mi to nedá: Pane primátore, byl jste již někdy v Tibetu či to je taková zdvořilostní fráze?


Zároveň se ale objevily i názory, že pokus o zdolání Mount Everestu bude reklamou pro Prahu.

Pokud ano, vítám. Vzhledem k tomu, že tam za den vyleze okolo stovky lidí...

Česká soda

Co si pod tím představit? Ten nejdrsnější černý humor. Stavba na dvojsmyslnosti a hraní se slovy. Parodie. Ironie, sarkasmus, cynismus. Všechno tohle dohromady.

A musím říct, že se mi tahle směs hodně líbí. Pravdou sice je, že se objevují i plytké urážky či podobně, to ale přebíjí naprosto zvrhlé, úděsné, nechutné vtipy, u kterých se člověk směje, i když by měl brečet, například Alles Gute - 1940. Humor založený na dvojsmyslnosti, absurditě, ironii. Skvělou ukázkou slovního humoru je Stávka slepců, drsnější to snad už být nemohlo. Výrazným obsahem jsou šikovně udělané sestřihy, snad nejlepší je Major Zeman. Čtvrtníček v té době namixoval opravdu skvělou dávku drsnosti, břitkého jazyka a odvahy opřít se do čehokoli a cokoli parodovat.

Kdybychom chtěli být zajímaví, řekneme třeba, že Václav Klaus má blechy.

Právě jsme dostali zprávu že Wimmer dal gól.

Legenda naší populární hudby, Bobina Ulrychová, takřka na poslední chvíli uspořádala koncert na podporu srbských běženců. Odhaduje se, že k dnešnímu dni uteklo z koncertu do Srbska na dvě stě padesát tisíc lidí.

Moderátor: Povězme si o něčem, co je vám blízké. Host: Já se nerad bavím o smrti...

Večer

Venku se stmívá
a já v pokoji tmavém
ven z okna se dívám
vše halí se černým hávem
já beze zbytku splývám
poznat nejdu málem
často takhle bývám
když náladu mám, a právem...

Lípa rýsuje se temně
obloha bledne, dům,
z dětství dobře známý mně,
už věky patří sousedům,
teď zářit začne jemně
světly barvy písečných dun
jen lehce, kapku, skromně,
jak bílé nitě stříbra z lun...

Jak hluboko jsem klesl?

P5esně tak, i já jsem zabředl do bahna FF a ačkoliv jsem nečetl ani jednu knížku o Harrym a povídky asi tři...no, dárek pro vás dvě. Aspoň se doufám zasmějete :). P.S. Neznám Severuse, nevím, kdo to je. Pomalu nevím, kdo je Sirius. Ale vůbec mi to nevadí :D :D

Severus dovedl Siriuse do velké, zářivkami osvětlené místnosti. Na zdech, vymalovaných pastelově zelenou barvou, visely nástěnky, malé i velké, různých témat i zpracování. Majoritní místo ovšem zabíral velký dubový stůl posazený zhruba doprostřed místnosti přímo pod desítky zářivek. Kolem něj bylo asi padesát židlí, všechny, až na tři, plně obsazeny. Sirius se tázavě podíval na Severuse, který se zřejmě zamyslel. Zvláštní, pokud si uvědomíme, že to slovo má spojitost se slovem myslet. Ale zázraky se dějí, a tak i Severus někdy myslí. Siriův pohled zaregistroval, ale vychutnával si ještě vteřiny doznívajích myšlenek, uplynulo tedy ještě dobrou minutu, než se na něj otočil, gestem ukázal na prázdnou židli a na něj nezvykle tiše pronesl: "Pojď Siriusi, posaď se."

Sám svým pozadím zaměstnal další prázdnou židli. Okolí je nevnímalo a bylo velmi tiché. Bylo slyšet jen sípání, chraptění, případně zakašlání jednotlivých osob. Všichni, pokud se Sirius nepletl, měli zavřené oči, hlavy lehce zvrácené dozadu a vypadali velmi, velmi spokojeně. Nově příchozí se spíš plaše rozhlížel po jednotlivých existencích, než aby vychutnával všeobklopující ticho. Byla to směska různých lidí, přesněji řečeno existencí, od Mickeyho Mouse po Jacka Rozparovače. Sir Ius se zaměřil na vybavení interiéru, zajímalo ho, jak to tady vlastně probíhá. Ostatní zatím stále setrvávali v polospánku a naprosté tichosti, jen Medvídek Púze spaní zamumlal: "Já bych si dal medík" a Santa Claus ze setrvačnosti zvolal "Hou hou".

Najednou zazněl gong, všichni se probrali a třeli si ospalé oči. První probuzení se letmo podívali na Snapea a pokynuli hlavou na pozdrav. Světlo zhaslo, Sirius se bál, aby neusnul právě teď on, ale stačil zaplašit myšlenku právě tehdy, kdy pod jedinou osvětlenou zářivku, sídlící nad čelem ohromného stolu, vstoupil...

Postavil se pevně, odhodlaně, podíval se po sedících či spíše jjen tušil jejich tváře ve tmě. Pronesl první slova tohoto večera. Večera, kdy mezi tyto lidi měl patřit i Sirius.Znělla asi takto: "Dnes se scházíme, tak jako každý týden. My víme proč tu jsme, ví to i náš nový člen? A chce k nám patřit? Pro neznalé uvedu, že je ze sekce fantasy. Tak řekni, co máš na srdci." Světlo nad bossem zhaslo, ten se neslyšně posadil, jen židle lehce vrzla, když se přisouval ke stolu.

Prudký svit kryptonové žárovky o osvětlení třiceti Luxů spočinul na mastné a zplihlé hlavě nováčka. Ten, polekán, rychle vstal a opatrně se začal rozhlížet do tmy. "Já...já...se tedy jmenuji Sirius Snape, a doufám, že neodmítnete mou prosbu. Vaše ctěné Velesvinstvo, rád bych se stal členem vašeho sdružení. Už to nemohu dále vydržet. Náctileté puberťačky o mně píší povídky, básničky, mnohdy se sexuálním podtextem, pořád si mne berou do huby, já..." Snape se rozplakal. Světlo zhaslo a dobrá duše seřdící napravo od něj mu podala kapesník. Byl to silný večer na emoce, zvláště pro křehkou a zlomenou duši Siriuse Snapea.

Mocné světlo se rozsvítilo nad patronem selého sdružení, velkým Velesvinstvem, jak mu členové říkali. "Siriusi, myslím, že to byla velká řeč. A doufám, že ostatní nebudou považovat za selhání, když tě ustanovím našim 63. členem." Všichni souhlasně zamručeli, na straně opačné od Velesvinstva zaslech Sirius cosi podobnému kvíknutí. Rozsvítily se zářivkyale jen matně, o mnoho matněji než předtím. Místo ostře bodavého, až nepříjemného světla se teď po místnosti rozlilo teplé světlo, které měkce dopadalo na hlavy jednotlivých zúčastněných a lehce se odráželo od hlavy inspektora Kojaka. Všichni vstali, chytli se za ruce do kruhu a sborově cosi pronesli. Do skříně, kde jsem byl tajně ukryt, to bohužel nedolehlo.

Velesvinstvo se ujalo slova: "Abychom ti to tu trochu přiblížili, tohle je olověný bunkr, kam chodíváme každý týden. Olověný proto, abychom se vymanili z područí všech otrapů, kteří si nás ocejchovali. Obvykle tady na začátku rozjímáme, odpočíváme, vychutnáváme svobodu. Vytěsníme si z mysli celý týden a potom s čistou hlavou přejdeme do další místnosti, kde pořádáme menší hostinu. Jíme, vyměňujeme si pozitivní myšlenky a bavíme se. Kolem půlnoci odcházíme. Myslím, že na začátek je to vše. Pojďme se tedy přesunout vedle."

Všichni se zvedli a kráčeli ke dveřím na druhé straně, než sedělo Velesvinstvo. Zde se dveře otevřely a Sirius spatřil stoly plné jídla, po obvodu u stěn se vlídně usmívala křesla a několikero sofa ´, kam si mohli zájemci sednout. Sirius byl nadšen: "Báječný svět. Báječné sdružení tohle SZZNVaPCKaK...Sdružení zastřešující zneužívané, nechutně vytížené a pronásledované celebrity kýmkoli a kdekoli..."

Opravdu dobrá stránka

Mám tím na mysli stránku myheritage.com. Nahrajte fotku s obličejem a pak už jen počkejte, s kým ji server porovná. Někdy pokyvujete souhlasně nad shodou, jindy nevěřícně kroutíte hlavou. Doporučuji opravdu portrét, pokud vyberete momentku, která může být ještě neostrá či podobně, pak může dojít k špatnému rozpoznání rysů. Přeji pěknou zábavu :).

Za odkaz děkuji Evildovi.

Porušuju pravidla.

Tedy aspoň dle tohoto článku. Používám totiž Mirandu, zajímavější, lepší, vymakanější open source alternativu než ubohé ICQ, které sic vydalo novou verzi, je ale bohužel stejně, s prominutím, o hovně. Jako verze předtím. Jediné plus je možná stabilní file transfer, jinak děs a bída.

Tato omezující smlouva či licence mi připadá jako chabý pokus AOLu o záchranu ICQ jako klienta, bohužel, bezúspěšně. A proč taky ne, že jo? Samo se to neudělá a pokud nebude AOL trvat alespoň na zamezení rozšíření pluginů do Mirandy, těžko se rozhodneme downgradeovat. Což by se sice nestalo ani tak, ale byla by vidět snaha od AOLu něco dělat. Takhle zatím budeme používat Mirandu, když už kvůli méně chápavým nemůžeme přejít na MSN, a v podstatě nebudeme omezováni. Takže, Americo Online, díky! :)

Temný pokoj, konec můj...

Vyplozeno střevem mým, během asi pěti zim :). Ne, během asi pěti minut...nechtěl jsem o tom moc přemýšlet...


Sklenice vodky na stole
kde leží i má pistole
a já, ponořen v myšlenky
a vzpomínky na milenky
potichu přemýšlím o konci svém
kulkou, či snad provazem?

Lehce sahám po kulkách
kovových, a na rukách
cítím jejich tíži
se kterou se konec blíží
vnímám do hlavy kulky vnik
sen, realita, otazník.

Do ruky beru pero plnící
a stále ještě polosnící
píšu řádky poslední
ruka zvyklá psát po mnoho dní
kmitá hbitě po papíru
já, který už ztratil víru
loučím se tu se světem,
domem, sluhou, starým koštětem.

Čím to, že člověk před koncem
kdy rozbratřl se Sluncem
ironií a sarkasmem nešetří
inu, kdo šetří, má za tři
tentokrát neplatí. Jak Evžen
jsem, avšak bez večírků i žen.

Sám v pokoji nevlídně tmavém
za stolem, ukryt v rohu pravém
pevně beru Luger svůj
omluvte mě, Bože můj!

Info o táborech na Libavé

Dneska jsem měl tu čest účastnit se Jarního shromáždění účastníků tábornické akce ve VVP Libavá, jak se oficiálně a tak nějak vznešeně nazývá sraz v hospodě, projednání vojenské otázky atd. Ale o tom až později.

Vyzvedávají mě o čtvrt na osm (nechutně brzy). O cestě se nemá cenu zmiňovat, trasa Přerov-Olomouc-Šternberk-Libavá, místy serpentiny jako v Alpách... Dorážíme na čas, vedoucí mě zasvěcují do tajů pozdravů (pozdrav "nazdar", Přema je to velké chlupaté apod.), vstupujeme do hospody. Zde chvíli čekáme a může se začít. Na úvod mluví skautík Jirka, téměř ihned ale předává slovo podplukovníkovi (pokud se nepletu) sedícímu vedle, který trochu kostrbatě začíná okecávat, jak se to vlastně má ohledně vojáků, lesáků, skautů, přírody, kanců, rysů, zmijí...

Přichází další voják, zřejmě nadřízený, který je uveden jako voják nasazený v Afghánistánu. Líčí nám, jak spolupráce skautů a lesáků je na dobré úrovni, jak se skauty nikdy neměli problém a podobně (no jo, ale my jsme TOMíci :D). Skauti (myšleno samozřejmě obecně jako táborníci) jsou pořádní, bordel po sobě nenechávají, neničí atd. Líčena nám je příroda, že prý je velmi pěkná, na území žijí hadi (i zmije), rysi, medvědi ani vlci ale ne. Zato kanci.

Přechází se k důležitější položce, a to k vojákům. Nemáme prý vstupovat do dopadových ploch (to by mě nenapadlo...horší je, že v mapce je jako dopadové místo vyznačeno parkoviště, vesnice...) a je nám také řečeno, že letos proběhne velký přesun vojsk na Libavé. Supr, máme o zábavu postaráno :). V minulých letech jsem se setkal z dělostřeleckými výbuchy v dáli, stíhačkou nad hlavou kopírující terén apod., letos bude taky zábava. Na otázku jak je to s návštěvními dny a odjezdy dětí z tábořiště před ukončením tábora je řečeno něco v tom smyslu, že budou tolerovat trasu hranice-tábor (tzn. nejkratší cesta) bez povolení. Jsme zaskočeni, vždycky s tím byl problém a teď nic? Bylo však důrazně řečeno a vymezeno pohybování osob jen na nejkratší trajektorii, takže průjezd přes celý VVP, jak to někteří dělali, nebude tolerován. Což je pochopitelné vzhledem k historkám, které nám říkali, a to např. o dědovi, který si vyšel na hřiby v dopadové ploše a pak mával šátkem, ať nestřílí.

Zvláště důrazně varovali před vstupem do dopadových a cílových ploch, a byli jsme také obeznámeni se stavem armády. Dříve se používala samoodpalovací munice (pokud nenarazí, sama se odpálí) a na hranicích stáli vojáci, dnes se praktikuje munice normální (peníze...) a musí dávat na přístupové cesty cedule (lidi...)

Po odchodu dvou přítomných vojáků se ujímá slova Jirka, mluví celkem rozumně, hlavně NEMÁME odpadovku (odpadová jáma - nepovolená, přesto používaná věc na vyhazování přírodních odpadů)- mluvil "mezi námi" - odpadovku kopat daleko od tábora, aby nebyla vidět...

Potom jsme se jeli podívat na tábořiště, s nelibostí jsme zjistili, že buď orkán Kyrill, nebo skauti tábořící po nás (jestli to byli oni, tak si je najdu) zičili keře, které zakrývaly ukryté kozy a kůly na kuchyň a keř vhodně umístěn mezi vodou a loukou. A ještě jedna věc tam zůstala - přepravka plná bordelu, kterou tam Kyrill určitě nenechal (a voda to taky nepřinesla).

Nafoceno a možem jet dom (ještě se mi stalo takové malé faux pas, když jsem nepoznal olši :D). Bereme to přes Hranice, Vítonice (to je taková malá prdel s malým potokem a žije tam někdo, koho vůbec neznám :D), Bystřici, Chvalčov (na oběd) a vysazují mě (ne, strom nejsem!) šzpátky v Hulíně...


Proč to ale vůbec píšu???

Částečně děravá hlava

Zjistil jsem, že mám problém udržet myšlenku, která mě napadne z ničeho nic, po dobu delší než 15 sekund. V praxi to vypadá třeba tak, že něco vidím a řeknu si: To bych mohl okomentovat. No a pak si sednuu k počítači, přihlásím se a....nic. Nada, zilch. Už se mi to stalo několikrát, říkám si proto, že bych si mohl založit taky deníček, který bych nosil s sebou.

Na druhou stranu, dnes jsem si ve škole vzpomněl na věc, kterou jsme brali hodně dávno. Přesněji tedy šlo o biologii a poznávání rostlin. Obyčejně to probíhá tak, že jdeme do Podzámecké zahrady (cca 400 m od školy), kde nám učitel (či, jak se vznešeně a naprosto nepochopitelně nazývají pedagogové na gymnáziích profesor) ukazuje a pojmenovává kytky. Mě to celkem baví, mimo jiné i proto, že s vizuální částí se to učí jedna báseň (či dvě). No a dneska vytáhl trávu a zeptal se, co to je. No a byla to srha říznačka, jak jsem poznal. Dokonce jsem i odvodil květenství a plod :D.

Toliko k dnešku a obecnému každodennímu problému.

Makro, kriminálka a blbá upoutávka

Prohlížel jsem si leták od Makra (Turistika, cyklistika, stanování), hodlám si koupit pohory, a zaujala mě jedna věc. Jedná se o Výhody LED jako zdroje světla. V letáku se u LED baterky píše:

Výhody LED jako zdroje světla:
- životnost 50 000 h
- úspornost (nízký příkon)
- delší nepřetržité svícení než normální žárovka
- svítivost srovnatelná s obyčejnou žárovkou

Na první pohled čtyři výhody, ovšem... Baterka má životnost 50 000 hodin. Má svítivost stejnou jako žárovka. To bych bral. Akorát nechápu, proč je "nízký příkon" a "delší nepřetržitelné svícení než normální žárovka" rozdělené na dva objekty. Můj selský rozum totiž tak nějak předpokládá, že pokud má baterka nízký příkon, bude mít i vyšší dobu svícení (a naopak - pokud baterka déle svítí, má asi nižšíš příkon). Je to kravinka, ale přesto mě to zaujalo.

Dnes jsem udělal výjimku a podíval se na Kriminálku Njú Jork. Nevím, jestli jsem moc staromódní, ale nepřipadá mi příliš věrohodné, aby z obyčejné pouliční kamery dokázali získat portrét pachatele (respektive poznávací znak) z (považte!) odrazu rohovky osoby, kterou kamera snímala. Nebo jsem zaspal dobu a opravdu to lze? :D (Pro milé idioty - ano, chápu, že nejde o realitu a že to má jistý scénář, přesto, pokud mají ty své "nejmodernější metody"...) To mi také připomíná díl, ze kterého jsem viděl asi 10 vteřin, ale zapůsobil na mě jako žádný jiný. Byla to epizoda, kde někdo vyloupil banku. Dva kriminalisté se u díry v "plechu" cca dva krát dva metry bavili o bezpečnostních opatřeních, jaké mají současné banky (a že jeden má z takového plechu doma myčku nádobí). Najednou přijde hlavní vyšetřovatel, významně do díry (opakuju, asi 2x2 m) posvítí baterkou a pronese velmi odvážnou hypotézu: Pachatelé prošli tudy.

Na Nově se objevila upoutávka na horror (či co to je) Gothika. Původně jsem pouslouchal nevědomky, ale zaujala mě pasáž, kde (nejspíš) hl. hrdina říká: "Nic si nepamatuješ?" a ihned poté: "Zabilas ho?" Asi jsem moc velký hnidopich když poznamenám, že to moc nedává smysl, co? :D

Hokej, Forrest Gump a zapůsobení

Česko : Slovensko - 2 : 3. Po dlouhé době nás Slováci porazili v hokeji. Nám se tím komplikuje situace, ale neviděl bych to tak černě. Takže hurá na Kanadu!

Dnes v devět byl na ČT1 Forrest Gump. Už jsem tento film o sympatickém idiotovi viděl, knížky jsem četl asi třikrát, přesto...na mě film zapůsobil. Ne v průběhu sledování, ale až poté, co jsem odešel, co vše skončilo... Zajímavé, že je tenhle film u českých stanic řazen mezi komedie. Je sice komické, že je takovým Cimrmanem Ameriky, všude byl, všechno ovlivnil, přesto si myslím, že to komedie v tom obvyklém slova smyslu není. Sice nevím, co by to mělo být, ale komedie ne... Nepamatuji si, že by na mě nějaký film zapůsobil víc. Opravdu ne. A ani knížka není tak působivá...

Emoce odeznívají. To je vždycky tak, když něco napíšu ze svého nitra. Napíšu, že se raduji, radost přestává. datluju o zapůsobení, dojem odeznívá... Škoda.

Poslouchám Ellu Fizgerald. No a co ?!?

Tedy mimo jiné. Na to, co poslouchám, se můžete podívat (ne, nechoďte mi do domu). Je to celkem solidní záběr na všechny strany.

O tom, co poslouchám a budu poslouchat rozhoduji já. Jenom já. I když mi poradíte nějakou hudbu a já ji pak milostivě poslechnu a zjistím, že to stojí za to, neplácejte se po ramenou. To já jsem rozhodl, že to poslouchat budu. Na druhou stranu, nemá cenu mi nějakou hudbu vyvracet či kritizovat. Já vám to taky nedělám (až na vyjímky, které se nechutností a zvrhlostí dostávají na novou a dosud nepoznanou úroveň hnusu). Poslouchejte si své Nelly Furtado či skotské dudy. Ale nenuťte to mně. Pokud se o to totiž budete snažit, ničeho nedosáhnete a jen mi otrávíe den.

Poslouchám to, co se mi líbí. A je toho dost. Nemám problém si ani výjimečně poslechnout něco jiného, než chci. Jsem vcelku (i v celku) tolerantní člověk. A je mi tuplem jedno, co posloucháte 50 km ode mě (Gipsy ruleZZZ). A řekl bych, že vám zase může být jedno, co doma poslouchám já. Takže komentáře ála "SoaD suxxx, xy ruleZZZ" si nechte pro sebe. Nezajímají mě. Jen mě ujistíte, že jste idiot.

Tímto končím. Jdu bojovat za sebeurčení jihoarménského lidu.

Němci a odpad

Soud zakázal dovoz německého odpadu.

To se to dějí věci...české soudy zasáhly! Dar z nebes!

Česko se nestane smetištěm Německa. To jsem si oddychl. Pod německým patronátem jsme byli dost dlouho, myslím. Obrození zachránilo češtinu, povstání, které slavíme, demokracii. Soudy nyní zachránily přírodu. Jak poetické. Nebudeme spalovnou uřvaných bavoráků, ovzduší nebude plné karcinogenů a podobných sraček...aspoň tedy ne u nás... Stejně to dopadne buď spalováním nelegálně, jako dosud, nebo budou odpad vozit na Ukrajinu.


P.S. Konečně zapršelo. Konečně.

Obligátní první příspěvek aneb žbluňk!

Co radši nechcete vědět. Eh...asi x-miliontý blog na tomhle serveru, kolik jich je celkem, nedá se vyčíslit... Kolik prvních článků bylo napsáno jako tento, stupidních a o ničem vypovídajících...

Žbluňk. Proč žbluňk? Představte si tůňku...ne, ta je moc velká...studnu...moc vznešené...louži...divné...kaluž...to je...ono :) Představte si kaluž, respektive když do ní hodíte kamínek. Co udělá kaluž? Žbluňk. Co udělá kamínek? Zahučí tam. Co se stane? Přijdete o kamínek.

Ale to není ta pravá podstata...podstatou je, že při dopadu šutru na vodu vylétnou kapky vody, kalné, špinavé, přiotrávené těžkými kovy. Kapky letí vzduchem a naráží do vašeho ksichtu, znechuceně odvracíte tvář ve snaze zabránit znečištění svého obličeje...

Ale to jsem opět odbočil. Ty kapky, to je metafora. Představuje to střípky (další metafora), které, zabodávaje se do vašich tváří, vás budou drásat...

Ale ne. Střípky všeho možného, co se mi na megablog dát nechtělo. Kravinky. Hovadinky. Hříčky. Míčky. Střičky. Plíčky...

Asi to pro tentokrát stačí.